Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho
| Atentát na Johna F. Kennedyho | |
|---|---|
|
John F. Kennedy s manželkou Jacqueline (vpravo) a texaský guvernér John Connally s manželkou Nellie krátce před atentátem |
|
| Historické období: | Studená válka |
| Cíl: | John F. Kennedy prezident USA |
| Důsledky: | smrt J. F. Kennedyho; viceprezident Johnson se stává prezidentem |
| Datum: | 22. listopad 1963 |
| Místo: | Dallas, stát Texas  |
| Pravděpodobný pachatel: | Lee Harvey Oswald |
| Použitá zbraň: | puška Carcano M91/38 |
| Kauza dnes: | ne zcela objasněna |
Chronologie událostí 22. listopad 1963 (časové údaje jsou uváděny v CST)
- 11.40 – letadlo Air Force One přistává na dallaském letišti Love Field
- 11.51 – prezidentská kolona opouští letiště a vydává se na cestu do centra Dallasu
- 11.51 – 12:29 Prezidentská kolona se pomalu blíží přes Main Street k prostoru Dealey Plaza
- 12.30 – kolona vjíždí na náměstí Dealey Plaza. Na prezidenta jsou vypáleny pravděpodobně 3 střely
- 12.32 – policista Marion Baker vchází do Budovy Texaského knižního velkoskladu, nevědomky míjí muže popíjejícího Coca-Colu (Lee H. Oswalda) a kontaktuje ředitele skladu Roye Trullyho.
- 12.33 – Oswald opouští Texaský knižní velkosklad hlavním vchodem a nastupuje do linkového autobusu.
- 12.40 – Oswald vystupuje z autobusu na křižovatce ulic Elm Street a Murphy Street.
- 12.38 – limuzíny s těžce raněným prezidentem přijíždí k nemocnici Parkland Memorial Hospital
- 13.38 – zastupující tiskový mluvčí Bílého Domu oficiálně oznamuje úmrtí prezidenta Kennedyho.
- 13.45 – Oswald je zatčen v kině Texas
Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho, 35. prezidenta Spojených států amerických, byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12.30 místního času (18.30 UTC). John F. Kennedy byl smrtelně raněn střelou z pušky Carcano M91/38, když v rámci kampaně pro prezidentské volby 1964 projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze doprovázený manželkou Jacqueline, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Vážně zraněn byl rovněž guvernér Connaly, atentát však přežil.
Vyšetřování Warrenovy komise (1963–1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (zkr. HSCA) (1976–1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát byl spáchán Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států.[1] Sněmovní komise navíc konstatovala, že vražda byla výsledkem „rozsáhlého spiknutí“.[2] Povaha tohoto spiknutí ovšem nebyla vyjasněna a existuje pouze řada podezření. V pozadí atentátu mohl stát například kubánský režim Fidela Castra, Sovětský svaz, kubánské komunity na území USA,[3] mafie[4] a další. Podezření se nevyhnulo ani složkám americké vlády jako FBI,[4] CIA[4] a dokonce viceprezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi,[5] který ve shodě s ústavou po Kennedyho smrti převzal úřad hlavy státu. Pravděpodobný střelec Lee Harvey Oswald se k ničemu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zadržení.[6]
Atentát na mimořádně populárního prezidenta vyvolal celosvětový ohlas. Pohřeb se konal 25. listopadu 1963 a účastnilo se jej přes 90 zástupců zemí z celého světa, Sovětský svaz nevyjímaje. Jako málokterá jiná politická událost se zavraždění Kennedyho silně zapsalo do paměti veřejnosti Spojených států, takže většina pamětníků dodnes ví, co dělali ve chvíli, kdy se zprávu o atentátu dozvěděli.