Úmrtí prezidenta Kennedyho
Personál traumatologického oddělení (Trauma Room 1) nemocnice Parkland Memorial Hospital zjistil, že stav prezidenta Kennedyho je neslučitelný se životem, čímž se myslí, že ani v případě okamžitého zásahu lékaře hned na místě atentátu by neměl naději přežít. Prezident měl nehmatný puls, takřka nulový krevní tlak a poslechem byl pouze zaznamenán velice nepravidelný tlukot srdce.[114] Během snahy o resuscitaci vešel na sál mladý neurochirurg Kemp Clark, který byl přítomným doktorem Baxterem okamžitě dotázán na stav prezidenta slovy: „Kempe, řekni nám, jak zlé je to zranění hlavy, protože ho ztrácíme“.[114] Clark tedy odhrnul část vlasů, aby provedl vyšetření hlavy. Poté řekl: „Bože můj, on má odstřelenou celou pravou polovinu hlavy...pro něj již nic udělat nemůžeme“.[114] Jeden z přítomných doktorů ještě provedl otevření hrudníku a pokusil se o přímou masáž srdce. Baxter k tomuto řekl: „Nyní, když víme v jakém stavu prezident je, nemáme důvod nadále resuscitovat“.[114] Dr. George Gregory Burkley tedy později uvedl,[115] že příčinou smrti bylo devastující zranění hlavy,[116] což také uvedl v úmrtním listu.[117]
Ve 13 hodin odpoledne (19.00 UTC) byla konstatována úplná zástava srdeční aktivity, kněz Kennedymu udělil poslední pomazání a pacient #24740, Kennedy, John. F., byl prohlášen za mrtvého. Jeden ze zasahujících doktorů řekl: „Nikdy jsme neměli naději na záchranu jeho života“.[118] Kněz, který udělil poslední pomazání, sdělil deníku The New York Times, že byl prezident mrtev již při příjezdu do nemocnice a že mu musel sundat z tváře pokrývku, aby mohl vykonat obřad. Oficiální prohlášení o Kennedyho smrti vydal zastupující[119] tiskový mluvčí Bílého domu Malcolme Kilduff ve 13.33 odpoledne (19.33 UTC).
Několik minut po 14.00 (20.00 UTC), po konzultaci dallaské policie s agenty tajné služby, bylo Kennedyho tělo umístěno do rakve a převezeno na palubu Air Force One. Rakev s tělem byla do letadla naložena zadními dveřmi a byla uložena do zadní části oddělení pro cestující do místa, které bylo uvolněno odmontováním několika sedadel. Viceprezident Lyndon B. Johnson, který jel v koloně ve druhém autě za prezidentskou limuzínou, se stal po Kennedyho smrti prezidentem Spojených států amerických; prezidentskou přísahu složil ve 14.38 na palubě Air Force One.
[editovat] Pitva
Poté, co Air Force One přistál na Andrews Air Force Base nedaleko Washingtonu D.C., bylo tělo prezidenta Kennedyho převezeno do nemocnice Bethesda Naval Hospital k okamžité pitvě. Pitva trvala přibližně od 20.00 do 23.00 (22. listopadu), poté bylo v době cca 23.00 až 04.00 tělo nabalzamováno a kosmeticky úpraveno na pohřeb. Pitva prezidentova těla, provedená třemi patology, potvrdila, že zranění prezidentovy hlavy bylo smrtelné a kulka:
„způsobila odtržením pravé části Kennedyho hlavy naprosto devastující zranění, které nebylo slučitelné se životem.“[120][121][122]
Zranění na krku bylo v pitevní zprávě přisouzeno druhé střele, která „zasáhla prezidenta do zad na rozhraní ramen a krku, prošla svaly ve spodní části krku, poškodila vrchní cíp pravé plíce aniž by jí prošla a nakonec vyletěla přední částí krku,“ což vedlo k vytvoření pseudotracheotomické jizvy.[123] Toto zjištění však nebylo ve shodě s prezidentovým osobním lékařem dr. Burkleym, který do úmrtního listu uvedl, že kulka zasáhla Kennedyho přibližně na úrovni 3. hrudního obratle.[124] V Kennedyho košili[125] a v kabátě,[126] které měl na sobě, byly v oblasti mezi 12,5−15 cm pod límcem nalezeny díry po kulkách.[127]
Fotografická analýza záznamu prezidentské kolony, která zkoumala i nově zveřejněný (2006) film zachycující dobu těsně před atentátem,[128] ukázala, že prezidentův kabát byl zmačkán pod úrovní krku a nevisel tedy volně podél jeho těla, takže tehdejší průzkumy oblečení byly označeny za nevěrohodné co se objasnění přesného místa zranění prezidentových zad týče.[129] Diagram z pitevní zprávy dr. Thorntona Boswella se někdy používá jako důkaz zranění v nižší části zad.[130] V roce 1966 ovšem dr. Boswell uvedl, že diagram nebyl nikdy zamýšlen jako zcela přesné měřítko a pro deník The Baltimore Sun ze dne 25. listopadu 1966 jej překreslil a zakřížkoval bod výše na diagramu.[131] Boswell konstatoval, že jeho měření, která lokalizovala zranění do vzdálenosti 14 cm od krku a ucha, nesouhlasí s nálezem tvrdícím, že byl poškozen 3. hrudní obratel.[132] Mimoto všichni tři členové pitevního týmu z nemocnice Bethesda zveřejnili fotografie z pitvy, na kterých je vidět zranění po vniku kulky v místě 6. krčního obratle, tedy na spodním okraji krku, což souhlasí s úrovní určenou během vyšetřování HSCA na základě fotografické a rentgenové dokumentace z pitvy.
Později byla pitva kritizována v několika bodech, např. to, že byly spáleny originální náčrty a poznámky Jamese Humese z pitvy a také neschopnost zajistit řádným způsobem veškeré nálezy a důkazy.[134]
[editovat] Pohřeb
Tělo prezidenta Kennedyho bylo po pitvě převezeno do jedné z místností Bílého domu, kde bylo po 24 hodin uloženo v uzavřené rakvi. Privátně je však mohla vidět rodina a nejbližší přátelé. V neděli následující po atentátu byla rakev přikrytá americkou vlajkou převezena do Kapitolu.[135] Aby mohly shlédnout rakev hlídanou čestnou stráží, tisíce lidí stály dlouhé fronty.[136]
Pohřbu prezidenta Johna Fitzgeralda, který se konal 25. listopadu 1963, se zúčastnilo přes 90 zástupců zemí z celého světa, za Sovětský svaz se pohřbu oficiálně účastnil první náměstek předsedy Rady ministrů SSSR Anastas Ivanovič Mikojan.[137] Po smutečním obřadu byla rakev převezena na zvláštním voze na Arlingtonský národní hřbitov k pohřbu.