Jdi na obsah Jdi na menu
 


Další podezření

 

    Hledaný pro velezradu.
„Spiklenecký“ leták, který koloval ulicemi Dallasu dne 21. listopadu 1963, tedy den před atentátem

Vyšetřování Warrenovy komise (1963–1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (1976–1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát byl spáchán Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států.[1] Po ukončení služby se Oswald, inklinující ke komunismu,[187] rozhodl odejít do Sovětského svazu,[188] kde žil mezi lety 19591962.

Hlavní podezřelý však nikdy nestanul před soudem, protože byl dva dny po zatčení zastřelen Jackem Leonem Rubinsteinem. Atentát tak zapříčinil vznik mnoha podezření a různých konspiračních teorií. Za jeden z možných motivů je považováno určité nepřátelství mezi Kennedym a CIA, datované od neúspěšného vylodění v Zátoce sviní.[189] Svůj negativní postoj vůči CIA Kennedy potvrdil výrokem: „Nejraději bych CIA rozbil na tisíc kousků a rozfoukal ji po větru.“[190] Od neúspěchu v Zátoce sviní se odvíjí i další možný motiv, a to odpor vůči Kennedymu ze strany proticastrovských kubánských exilových komunit, u kterých Kennedy upadl v nemilost[191] kvůli svému rozhodnutí nepodnikat žádné další vojenské akce vůči Castrovu režimu.[192] Další možné vysvětlení poskytl bývalý člen sovětské rozvědky Ion Mihai Pacepa, v současnosti žijící ve Spojených státech, který podal svědectví o svém rozhovoru s Nicolaem Ceauşescu.[193] Ceauşescu se měl zmínit o seznamu pro Kreml nepohodlných světových politiků, k nimž patřili např. Imre Nagy, Rudolf Slánský, Jan Masaryk nebo také John Fitzgerald Kennedy. Podle výpovědi Pacepa měly být tyto osoby odstraněny prostřednictvím KGB.[193]

Podezření se nevyhnuli ani američtí ropní magnáti, kteří se měli systematicky dopouštět krácení státu na daních a Kennedy připravoval mimojiné návrh zákona na potlačení takového chování.[194]

[editovat] Světová reakce na atentát

Dav lidí poslouchá šokující zprávu z rádia o smrti JFK

Atentát vyvolal celosvětový ohlas potvrzený kondolencemi mnoha státníků. 23. listopadu vyjádřil československý prezident Antonín Novotný soustrast novému prezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi a uvedl, že „se Kennedy stal obětí kriminálního spiknutí“.[195] Dne 24. listopadu otiskl deník Rudé Právo článek s odkazem na americkou pobočku ČTK, ve kterém uvedl, že: „kolují různé protichůdné zvěsti o silách stojících za atentátem a existují dohady, že za tím stojí FBI a CIA.“[195] Bez povšimnutí tato událost nezůstala ani v tehdejším Sovětském svazu.[196] Boris Ivanov, tehdejší náčelník rezidentury KGB v New Yorku, se měl zmínit o svém přesvědčení, že se spíše jednalo o čin organizované skupiny než o čin osamocené osoby.[197] Sovětská vláda popřela jakékoliv napojení Lee Oswalda na organizace v SSSR a popsala ho jako podivínského neurotika.[197] První zprávy o atentátu byly odvysílány Domácím Rádiem 22. 11. v 19.28 UT. 24. listopadu zveřejnila Nědělja, týdenní příloha deníku Izvěstija, velkou fotografii prezidenta Kennedyho s titulkem informujícím o jeho smrti.[195] Záběry z místa tragédie byly také přenášeny z Washingtonu přímo do Moskvy pomocí první telekomunikační družice Telstar.[195]

Atentát byl nejen pro Severní Ameriku, ale i pro zbytek světa velkým šokem. Zpráva o atentátu byla krátce po spáchání odvysílána živě na televizní stanici Dallas TV, kvůli čemuž bylo přerušeno vysílání pravidelného programu.[198] Školy po celých Spojených Státech a Kanadě propustily ten den své žáky dříve domů,[199] a 54 % Američanů zanechalo svých běžných denních aktivit.[200] Mnozí lidé v následujících dnech pociťovali silný smutek, nevolnost, nervozitu a měli problémy se spánkem.[201] Říká se, že si v podstatě každý americký pamětník události vzpomene, kde právě byl, když zaslechl zprávu o atentátu na prezidenta Kennedyho.