Další podezření
Vyšetřování Warrenovy komise (1963–1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (1976–1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát byl spáchán Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států.[1] Po ukončení služby se Oswald, inklinující ke komunismu,[187] rozhodl odejít do Sovětského svazu,[188] kde žil mezi lety 1959–1962.
Hlavní podezřelý však nikdy nestanul před soudem, protože byl dva dny po zatčení zastřelen Jackem Leonem Rubinsteinem. Atentát tak zapříčinil vznik mnoha podezření a různých konspiračních teorií. Za jeden z možných motivů je považováno určité nepřátelství mezi Kennedym a CIA, datované od neúspěšného vylodění v Zátoce sviní.[189] Svůj negativní postoj vůči CIA Kennedy potvrdil výrokem: „Nejraději bych CIA rozbil na tisíc kousků a rozfoukal ji po větru.“[190] Od neúspěchu v Zátoce sviní se odvíjí i další možný motiv, a to odpor vůči Kennedymu ze strany proticastrovských kubánských exilových komunit, u kterých Kennedy upadl v nemilost[191] kvůli svému rozhodnutí nepodnikat žádné další vojenské akce vůči Castrovu režimu.[192] Další možné vysvětlení poskytl bývalý člen sovětské rozvědky Ion Mihai Pacepa, v současnosti žijící ve Spojených státech, který podal svědectví o svém rozhovoru s Nicolaem Ceauşescu.[193] Ceauşescu se měl zmínit o seznamu pro Kreml nepohodlných světových politiků, k nimž patřili např. Imre Nagy, Rudolf Slánský, Jan Masaryk nebo také John Fitzgerald Kennedy. Podle výpovědi Pacepa měly být tyto osoby odstraněny prostřednictvím KGB.[193]
Podezření se nevyhnuli ani američtí ropní magnáti, kteří se měli systematicky dopouštět krácení státu na daních a Kennedy připravoval mimojiné návrh zákona na potlačení takového chování.[194]
[editovat] Světová reakce na atentát
Atentát vyvolal celosvětový ohlas potvrzený kondolencemi mnoha státníků. 23. listopadu vyjádřil československý prezident Antonín Novotný soustrast novému prezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi a uvedl, že „se Kennedy stal obětí kriminálního spiknutí“.[195] Dne 24. listopadu otiskl deník Rudé Právo článek s odkazem na americkou pobočku ČTK, ve kterém uvedl, že: „kolují různé protichůdné zvěsti o silách stojících za atentátem a existují dohady, že za tím stojí FBI a CIA.“[195] Bez povšimnutí tato událost nezůstala ani v tehdejším Sovětském svazu.[196] Boris Ivanov, tehdejší náčelník rezidentury KGB v New Yorku, se měl zmínit o svém přesvědčení, že se spíše jednalo o čin organizované skupiny než o čin osamocené osoby.[197] Sovětská vláda popřela jakékoliv napojení Lee Oswalda na organizace v SSSR a popsala ho jako podivínského neurotika.[197] První zprávy o atentátu byly odvysílány Domácím Rádiem 22. 11. v 19.28 UT. 24. listopadu zveřejnila Nědělja, týdenní příloha deníku Izvěstija, velkou fotografii prezidenta Kennedyho s titulkem informujícím o jeho smrti.[195] Záběry z místa tragédie byly také přenášeny z Washingtonu přímo do Moskvy pomocí první telekomunikační družice Telstar.[195]
Atentát byl nejen pro Severní Ameriku, ale i pro zbytek světa velkým šokem. Zpráva o atentátu byla krátce po spáchání odvysílána živě na televizní stanici Dallas TV, kvůli čemuž bylo přerušeno vysílání pravidelného programu.[198] Školy po celých Spojených Státech a Kanadě propustily ten den své žáky dříve domů,[199] a 54 % Američanů zanechalo svých běžných denních aktivit.[200] Mnozí lidé v následujících dnech pociťovali silný smutek, nevolnost, nervozitu a měli problémy se spánkem.[201] Říká se, že si v podstatě každý americký pamětník události vzpomene, kde právě byl, když zaslechl zprávu o atentátu na prezidenta Kennedyho.