Atentát
Oficiální verze
Chvíli před 12.30 místního času vjela prezidentská limuzína do prostoru parku Dealey Plaza a pomalu se blížila k Texaskému knižnímu velkoskladu. Nellie Connally, manželka guvernéra, se otočila ke Kennedymu, který seděl na zadním sedadle a řekla mu: „Pane prezidente, rozhodně nemůžete říct, že by Vás Dallas nemiloval“, což prezident s potěšením uznal.[27][28] Když limuzína projela kolem budovy Texaskéko knižního velkoskladu a začala vjíždět do ulice Elm street, kdosi zahájil palbu na prezidenta Kennedyho; velká většina svědků vyslechnutých po atentátu uváděla, že padly celkem tři výstřely.[29] V případě první střely, která Kennedyho nezasáhla, bylo podle výpovědí lidí z davu velmi těžké určit směr, ze kterého byla vypálena, a mnoho svědků později uvedlo, že první výstřel považovali za ohňostroj nebo za ránu z výfuku staršího automobilu.[30] John F. Kennedy a John Connally, kteří seděli po boku svých manželek, se hned po první střele začali zmateně ohlížet kolem sebe. Connally poznal, že se jedná o zvuk pušky velmi velké ráže a vykřikl: „Ó, ne, ne, ne!“.[31] Otočil se doprava a poté za sebe, aby se podíval na prezidenta sedícího za ním.[32][33]
Ze zpráv Warrenovy komise[34] a HSCA vyplynulo,[35] že ve chvíli, kdy prezident mával davům po své pravici, mu vnikla kulka (pozn. druhá ze tří střel) do vrchní části zad, prošla jeho krkem a vyšla ven jícnem. Poté zvedl ruce, chytil si krk a zavrávoral nejprve směrem dopředu a následně doleva, zatímco ho jeho manželka Jacqueline v šoku objímala se slovy: „Ale ne, můj bože, zastřelili mi manžela...miluji tě Jacku“.[31] Guvernéra Connallyho podle „teorie jedné kulky“[36] zasáhla tatáž kulka jako prezidenta, projela mu zády, hrudníkem, pravým zápěstím a levým stehnem. Hned poté vykřikl: „Můj Bože, oni nás všechny zabijí!“[37][38] Poslední střela vyšla ve chvíli, kdy prezidentská limuzína míjela betonový plot zahrady Johna Neely Bryana. Rozbila pravou část Kennedyho hlavy, ze které vytrhla kus tkáně o velikosti lidské pěsti.[39][40] Kapota kufru limuzíny a policista jedoucí jako doprovod za autem byli v tu chvíli potřísněni krví a částmi mozkové tkáně.[41][42]
Prezidentskou limuzínu následovalo doprovodné auto, na jehož levé boční stojací plošině stál tajný agent Clint Hill. Okamžik poté, co byl prezident zasažen první střelou, seskočil Hill z auta a rozběhl se k limuzíně.[43] Po fatálním zásahu Kennedyho hlavy vylezla paní Kennedyová v šoku na zadní kapotu limuzíny, během výpovědi si ovšem důvodem tohoto svého jednání nebyla zcela jista.[33] Hill se však domníval, že se snažila sebrat kus odstřelené části Kennedyho lebky.[44] Hill vyskočil na kufr limuzíny, strčil paní Kennedyovou zpět na sedadlo a přitiskl se na kapotu auta, které začalo vysokou rychlostí ujíždět z Dealey Plaza směrem k nemocnici Parkland Memorial Hospital.[45]
Guvernér Connally, který jel s prezidentem, byl též vážně zasažen, ale přežil.[46] Lékaři později uvedli, že mu jeho manželka, která ho po zásahu strhla do svého klína, nevědomky pomohla zatlačit zranění na hrudníku, čímž mohl vzduch proudit do funkční poloviny plic – druhá část plic totiž po zásahu selhala.
Posledním zraněným byl svědek atentátu James Tague. Stál ve vzdálenosti 82 m směrem vpřed od místa, kde byl prezident zasažen, a byl lehce zraněn na pravé tváři. Zranění bylo způsobeno odraženou kulkou nebo její částí, která zasáhla obrubník chodníku.[47]
Alternativní verze o více střelcích
Podle alternativní verze, popisující průběh samotného atentátu, však mělo být vypáleno 5–6 střel dvěma nebo i třemi různými střelci.[48] Prvním z nich byl ve shodě s oficiální verzí Lee H. Oswald, druhým střelcem měl být neznámý muž ukrytý za dřevěnou palisádou lemující travnatý pahorek a hypoteticky i třetí, střílející z budovy Dal-Tex.[49] Podle několika svědků byl v oblasti kolem travnatého pahorku cítit zápach spáleného střelného prachu, který mimojiné podle bývalého armádního kapitána Ralpha Yarborougha, nemohl přicházet ze šestého patra Texaského knižního velkoskladu.[48] Přítomný fotoreportér Thomas Atkins o tomto vypověděl: „Kennedyho vůz zrovna zabočil doleva směrem k železničnímu podjezdu. Ačkoliv jsem se nedíval na budovu nad námi, dobře jsem všechno slyšel...střely přicházely zespoda a z pravé strany, od travnatého pahorku...nikdy bych netvrdil, že přicházely pouze shora. Zvuk, který je doprovázel nenaznačoval, že byly vypáleny z místa výše položeného než ulice.“[50]
Průběh střelby podle verze o druhém střelci:[52]
- 1. střela je posádkou vozu zaregistrována, nikoho však nezasáhla a trefila pouze chodník,[53]
- 2. střela byla vypálena o dvě sekundy později od dřevené palisády a zasáhla Kennedyho do krku (viz. okénko 188, Zapruderův film);[54] Kennedy se chytá oběma rukama za prostřelený krk,
- 3. střela silného kalibru, vypálená ze šestého patra skladu knih těsně míjí prezidenta a zasahuje guvernéra Connallyho dozad, proniká hrudníkem a vychází ven v místě jeho pravé prsní bradavky,
- 4. střela, kolem které panuje nejvíce dohadů a nejasností, měla být vypálena z budovy Dal-Tex nacházející se naproti skladu učebnic a údajně vytvořila zranění na prezidentových zádech,
- 5. střela byla vypálena od travnatého pahorku, zasáhla Kennedyho do spánku a vytvořila fatální frakturu lebky, přičemž vytrhla velký kus mozkové tkáně; její náraz prudce pohnul Kennedyho tělem dozadu a poté doleva; mnoho svědků přítomných na místě činu vyjádřilo přesvědčení, že tato střela byla vypálena zpoza dřevěné palisády,
- 6. střela byla vypálena opět z budovy knižního velkoskladu, roztříštila zápěstí guvernéra Connallyho, pronikla jeho levým stehnem.
Teorii o střelbě zpoza travnatého pahorku podporuje i svědectví Julie Ann Mercerové, která chvíli před spácháním atentátu zastavila se svým vozem na kraji silnice. Měla vidět muže vystupujícího z dodávky, který nesl pušku zabalenou ve speciálním pouzdře směrem k dřevěné palisádě.[55]
Pochybnosti ohledně průjezdu přes Dealey Plaza
Prezidentská kolona, která opustila ulici Main Street musela hned při vjezdu na Dealey Plaza zabočit nejprve doprava pod úhlem 90° a po přibližně čtyřiceti metrech musela u budovy Knižního velkoskladu zatočit prudce vlevo. V tomto bodě došlo k jedné z mnoha dalších nestandardností a to sice, že kolona provedla zabočení doleva pod úhlem 120°, přičemž ale byla během návštěv vysokých státních činitelů považována za bezpečnou pouze taková zatáčka, jejíž úhel nepřesahoval 90°.[56] V důsledku nutnosti vybrat takto ostrou zatáčku bylo tedy nutné provést výrazné zpomalení prezidentské limuzíny na rychlost přibližně 20 km/h. Trasa průjezdu byla těmito „manévry“ značně zkomplikována, ačkoliv to nebylo zdaleka nutné.[56] Kolona mohla při vjezdu do prostoru Dealey Plaza pokračovat dále po prostřední komunikaci ulice Main Street, která vedla přímo skrze park a nevyžadovala tak jeho zdlouhavé objíždění, jako tomu bylo v případě ulice Houston Street a Elm Street. Ostatně podle trasy, zveřejněné v místních denících Dallas Times Herald a Dallas Morning News, měla prezidentská kolona skutečně projet komunikací přímo skrze střed parku Dealey Plaza a pokračovat dále až za železniční viadukt, kde se všechny ulice (Elm, Main a Commerce Street) stékaly v jeden velký devítiproudý silniční tok směřující k Dallas Trade Mart.